Gradua-CEGOS, s.r.o.
Vzdělávání Gradua


Druhý pohled na e-learning - 2. část

Účastníci/absolventi e-learningových kurzů (o jejich zaměstnavatelích nemluvě) obvykle oceňují časovou i finanční úsporu, kterou jim tato forma studia přináší. Ve skutečnosti můžeme najít celou řadu dalších zajímavých vazeb, ve kterých se skrývá odpověď na otázku, proč studovat touto formou a investovat do e-learningových kurzů.

E-learning na druhý pohled

(2. část)

minulé části jsme si uvedli, co se pro úspěšné spuštění e-learningového kurzu na počítači musí dále připravit. Jistě, můžeme mít na to lidi, ale v určitém okamžiku jsme před monitorem a klávesnicí sami a nezbývá, než se pustit do studia - nejen samotného kurzu, ale též jeho ovládání. Pokud jste se už stali součástí smíšeného (blended) vzdělávání, pak si asi nejlépe dokážete vybavit, jak se e-learningový kurz jevil k tomu prezenčnímu. 

Orientace v prostředí obvykle vyžaduje přihlášení do systému LMS (Learning Management System - řídicí systém vzdělávání), zde už bychom měli mít administrátorem přidělená práva a uvítací obrazovka nám může dále napovědět, co nás čeká.

Vedle seznamu kurzů, které můžeme v této elektronické podobě absolvovat, je to i možnost komunikace s ostatními studenty téhož modulu, či stejné třídy, samozřejmostí je komunikace s lektorem či rádcem/tutorem, který nám pomáhá při absolvování kurzu nebo zodpovídá otázky. To vše je v režimu „off-line", ač jsme připojeni k internetu. Lektor prostě dostane mail a reaguje na něj až po určitém čase - je zvykem tuto reakční dobu dohodnout (a je to rovněž otázka ceny). Tato situace se označuje jako asynchronní výuka.  Vyšší úroveň představuje bezprostřední reakce lektora, který sleduje váš výkon a může být po ruce ihned. Hovoříme o synchronním vzdělávání. Podle situace či typu LMS můžete použít ke komunikaci nejen mail, ale i chat, hlasový přenos či dokonce videohovor/videokonferenci.

Počítačové znalosti napomáhají k zájmu o e-learning, lidé takto zdatní prostě ochotněji volí tuto formu vzdělávání, protože už prostě s počítačem tolik „nebojují" a chápou přínos této metody.

Rozdělíme-li si v poměru obvyklé účastníky podle pracovních oblastí na Administrativu, IKT, Finance a Provozní zaměstnance - vytvoří tito přibližně 80 %, ostatní oblasti - Obchod, Marketing a HR (tady platí asi to rčení o kovářově kobyle) se mezi účastníky vyskytují z necelých 20 %.

Co tito účastníci oceňují vedle obsahu e-learningového kurzu?

  • úspora času (studuji, kdy chci, nemusím přecházet na učebnu, přejíždět jinam),
  • úspora cestovních nákladů (doprava, ubytování),
  • rozložení studia do času, který mi vyhovuje (večer, víkend, prostoj, časová rezerva) - jsem dosažitelný vzaměstnání (neztrácím produktivitu),
  • možnost opakování kurzu,
  • náklady na vzdělávání mohou být nižší (odpadají pronájmy učeben a techniky, platby lektorům, realizátorům kurzu atp.)
  • rychlá modifikace obsahu - vrámci multikulturálních vztahů ve firmě, legislativních nebo organizačních změn,
  • obsah kurzu může být přesněji zaměřen - díky členění na kratší časové úseky lze připravit modulární systém, který pokrývá většinu potřeb a „nezapomíná" na nic podstatného,
  • kurz může díky vizualizaci přiblížit i nebezpečné provozy, zkušenosti zjiných pracovišť apod.,
  • individualizace obsahu umožňuje lepší pochopení cílů a obsahu kurzu (při rozdílném tempu studentů),
  • vyšší úspěšnost studentů vtestech, rychlejší osvojení si znalostí (podpora odborného růstu)
    a jejich rychlejší uplatnění v praxi,
  • plošné nasazení (všichni mohou vkrátkém čase získat potřebné informace),
  • spokojenost zákazníka roste díky rychlejšímu vzdělávání zaměstnance,
  • archivace výsledků, sledování výkonů, logická vazba mezi kurzy (pořadí absolvovaných kurzů), testování před a po kurzu, atd.

Podmínkou je dobrá orientace v ovládání, přehledná a srozumitelná struktura kurzu a případná vazba na prezenční kurzy.  Tím je zaručeno minimální množství „odpadlíků" díky technickým problémům - znechucení nad „modrou obrazovkou" zažil asi každý z nás...

Dále je zajímavé, jak se k absolvování kurzů staví studenti z hlediska času:

Ačkoliv je dnes členění modulů v délce běžné vyučovací hodiny, je oněch 35-45 minut tak dlouhý úsek, že si asi třetina studentů celý modul projde po několika částech (tím spíše by LMS mělo pamatovat na tuto situaci a nabídnout studentovi možnost pokračování od posledního navštíveného místa v kurzu), druhá třetina se pustí do celého modulu najednou a ta zbývající si vybírá kapitoly podle zájmu, přeskakují (pokud to kurz umožňuje).

Prodloužení času absolvování e-learningového kurzu představují přílohy - jejich studium a tisk, a dále vlastní poznámky k textu kurzu. Z tohoto důvodu je třeba na uvedené časy trvání kurzu nahlížet jako na dolní hranici, u počítačových začátečníků je třeba přičíst i větší spotřebu času na ovládání LMS a kurzu.

Absence lektora, nemožnost ptát se (lektora nebo ostatních účastníků), nutnost spoléhat se na vlastní vnitřní motivaci je typickým negativním prvkem, který účastníci obvykle uvádějí při hodnocení e-learningového kurzu. Proto by se měla vazba na prezenčním kurzu tím spíše zdůraznit při zadávání e-learningového kurzu účastníkům.

Pokud jste dočetli až sem, pak bych měl ještě dodat jeden bod, který může znamenat něco, co se v ROI jen tak vyčíslit nedá:

Účastníci e-learningových kurzů jsou zpravidla spokojení - víte, že je ve vzájemné souvislosti e-learning a  rostoucí počet pracovních návrhů, námětů a iniciativ, a pokles počtu chyb, zmetků, absencí a dalších problémů?

Otázka tedy zní: UŽ JSTE OCHUTNALI NÁŠ E-LEARNINGOVÝ KURZ?

Ivo Míček
(Pokračování příště.)